VLIV STRESU NA NAŠE ZDRAVÍ
Stresovou situaci zažil jistě každý z nás. O stresu začneme většinou uvažovat tehdy, když už jím trpíme. Důležité je proto jeho včasné rozpoznání. Jde o to najít příčinu duševního přetěžování. Jedině tak lze stresové situalci příště předejít.
Nebezpečí stresu z dlouhodobého hlediska snižuje harmonický rodinný a partnerský život a důvěryplné přátelství. V neposlední řadě je důležité dobře se cítit v pracovním kolektivu a umět po práci relaxovat.
Stresové situace nám způsobují především změny. Změny jsou nedílnou součástí našeho života. Mnohé z nich člověka uspokojují. Člověk je chápe pozitivně a dobře se s nimi vyrovnává. Někdy se však musíme vyrovnávat se změnami rozsáhlými, které jsou dramatické a drastické, působí (krátkodobě či dlouhodobě) mnoho škod nebo utrpení člověka (válečné konflikty, přírodní katastrofy, ztrátu blízkého člověka, závažné onemocnění apod.)
Fyzický stres má svou odezvu v psychice, a naopak, psychický stres má svou odezvu ve fyzických funkcích. Vnější projevy emocí či patologických projevů nesou jejich příznaky. Tyto příznaky vytváří soubor neboli znakový jazyk, který vypovídá o emocích a tělesných procesech – např. řeč těla. Pomocí řeči těla můžeme něco vyjádřit a sdělit. Bývá to něco jiného, než co odpovídá původní funkci. Bolest hlavy může znamenat např. „nechci do školy“, přetrvávající příznaky nemoci mohou znamenat „špatně mě léčíte“, nepřekonatelná únava pak „už nemůžu pokračovat“. Na úroveň řeči těla se projevují i úzkosti (př. svírání hrdla). Člověk je zcela zaujat somatickým (tělesným) příznakem, snaží se ho léčit a tak odpoutá pozornost od reálného zdroje úzkosti (př. pracovní či partnerské problémy). Z biologicko-psychologicko-sociální povahy psychosomatických procesů vyplývá, že problémy člověka do sebe vždy zapadají. Příkladem je typická bolest břicha dětí při nechuti či strachu jít do školy. V dospělosti je obdobnou situací bolest hlavy při nechuti jít do práce. V psychosomatice se uznává pravidlo dané zkušeností „neurotická bolest břicha dítěte se rovná neurotické bolesti hlavy dopělého.
Mezi možnosti léčby stresu natří psychoterapeutická léčba. Ve většině případech je k ovlivnění psychosomatických potíží potřebná psychoterapie pod odborným vedením. Jedná se o individuální, skupinovou či rodinnou psychoterapii. Existují případy, kdy je vhodné podpořit terapii nasazením léků, které ovlivňují psychiku. Jedná se zejména o antidepresiva, hypnotika a anxiolytika. Ve složitějších případech je na místě spolupráce s psychiatrem.
K tělu mnohem šetrnější jsou však nefarmakologické a alternativní přístupy. Často nedoceněné jsou tzv. autoregulační techniky. Jedná se například o autogenní trénink. Nedílnou součástí relaxace je i tzv. dechová gymnastika, kdy může pacient pomocí svého dechu přispět k uvolnění. S dechem pacient pracuje i při cvičení jógy. Nejznámější cvičební sestavou je tzv. Pozdrav slunci. Toto uvolňovací cvičení rovněž zmírňuje duševní i tělesný stres. Velmi vhodným přístupem pro zvládání stresu je Ájurvéda. Áurvéda je preventivně – léčebný medicínský systém vedoucí k harmonii a fyzické rovnováze na mentální, fyzické, emoční a duchovní úrovni. Jedná se o životní styl podporující tok energie v těle. Ruší její blokády a startují samoléčebné procesy organismu. Nesnaží se potlačit projevy onemocnění, ale na navozují rovnováhu odstraněním příčiny.
Mezi další nefarmakologické přístupy patří:
- vhodné pohybové či sportovní aktivity
- zdravé jídlo (jíst výživnou a vyváženou stravu, velké množství zeleniny a ovoce, vyhýbat se stravování v restauracích)
- snížení spotřeby alkoholu, tabáku, kofeinu
- dostatek kvalitního spánku (vyhradit si k spánku 7-8 hodin denně)
- zooterapie (canisterapie, felinoterapie, hiporehabilitace,…)
- muzikoterapie, arteterapie, dramaterapie…
Před stresem nás chrání vše, co nás těší a dělá nám radost. Každý z nás je jedinečný a naše zájmy jsou velmi rozdílné, ale máme-li nějakého koníčka, měli bychom se mu ve volných chvílích věnovat a udělat si na něj pravidelně čas. Plánování volného času je důležité zejména pro osoby, které pracují ve vedoucích místech, či je jejich práce fyzicky, emočně nebo časově náročná. Stresem totiž často trpí lidé, kteří nesou vysokou zodpovědnost. Tato situace je trvale zatěžuje, často i trápí a skličuje.
Autor článku: Bc. Anna Bauerová
Spoluautor: Ing. Monika Bauerová
Použité zdroje:
1. BREČKA, T.: Stres [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z URL .
2. DOUBEK, P.: Zvládání stresu, duševní hygiena a prevence syndromu vyhoření v ambulanci praktického lékaře [online]. [cit. 2014-04-14].Dostupné z URL .
3. FREJ, D.: Ájurvéda: medicína zdraví a dlouhověkosti v praxi českého lékaře. Praha: Eminent, 2007, 319 s. ISBN 978-80-7281-292-9.
4. KOLÁŘ, P.a kol.: Rehabilitace v klinické praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2009, 713 s. ISBN 978-807-2626-571.
5. MAYEROVÁ, M.: Stres, motivace a výkonnost. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 1997, 132 s. ISBN 80-716-9425-8.
6. Mezinárodní klasifikace nemocí 10. revize. Duševní poruchy a poruchy chování. 2. vydání. Praha: Psychiatrické centrum, 2000. ISBN 80-85121-44-1.
7. VELEMÍNSKÝ, M. A kol.: Zooterapie ve světle objektivních poznatků. České Budějovice: Dona, 2007, 335 s. ISBN 978-807-3221-096.
8. ZRUBECKÁ, A., AŠENBRENEROVÁ, I.: Aromaterapie v životě ženy. 1. vyd. Praha: Mladá fronta. ISBN 978-802-0419-385.